Co říká zákon o hromosvodech? ....

Použití ochrany před bleskem

čl.12. Při rozhodování, zda se má objekt obecně chránit před bleskem, je třeba uvážit řadu činitelů, mezi něž patří ohrožení osob, důležitost objektu, jeho hodnota a hodnota obsahu, velikost přímých a nepřímých ztrát při případné škodě, pravděpodobnost zasažení bleskem a intenzita bouřkové činnosti.

Poznámka: Z hlediska výskytu bouřek lze území ČR považovat jako oblast se zvýšenou bouřkovou činností v celém území ( s 20 až 30 bouřkovými dny v roce). Ojedinělé oblasti s jiným počtem bouřkových dní se nepovažují za významné a proto norma rozdíly v počtu bouřkových dnů neuvažuje.

čl.13. Hromosvod nebo jiná ochrana před bleskem se zřizuje na objektech a zařízeních:

• kde by blesk mohl ohrozit život nebo zdraví většího množství lidí (bytové domy, průmyslové budovy, administrativní budovy, nemocnice, hotely, obchodní domy, školy, divadla, osvětové budovy, nádraží, kostely apod.);

• kde by blesk mohl způsobit poruchu, kterou by utrpěla velká část obyvatelstva (elektrárny, trafostanice, rozvodny, plynárny, vodárny, nádraží a čekárny, budovy pro spojová zařízení apod.);

• kde by blesk mohl způsobit velké škody hospodářské nebo na kulturních hodnotách: např. výrobní haly, sklady, pily, mlýny, hromadné garáže, výrobny a sklady výbušných a snadno hořlavých látek, kapalin a plynů (bavlny, celulózy, lihu, benzínu, acetonu, plynu, apod.), zemědělské objekty, společné stáje, výkrmny, a pomocné hospodářské objekty (např. stodoly, sýpky), budovy, jež mají velkou kulturní hodnotu buď samy sebou, nebo svým obsahem (obrazárny, knihovny, archívy, muzea, historicky cenné budovy apod.);

• na prozatímních staveništních objektech, kde se zdržují lidé, nebo kde jsou skladovány větší hospodářské hodnoty, nebo které by byly svému okolí nebezpečné (ubytovny, jídelny, kuchyně, administrativní budovy, sklady hořlavých a snadno zápalných hmot, sklady zařízovacích předmětů a zařízení.);

• na takových objektech, které pro jejich nedůležitost není nutno chránit, ale jejich požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty, které podle bodů a) až d) musí být chráněny hromosvodem;

• na objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku, jako jsou objekty stojící na návrších a planinách, nebo vyčnívající nad okolí (stodoly, skladiště, tovární komíny, věže, rozhledny apod.);

• u nezastřešených výrobních nebo provozních zařízení, kde by blesk mohl ohrozit život nebo zdraví lidí, nebo kde by byly způsobeny zásahem blesku větší hospodářské škody (jeřáby, nezastřešená technologická zařízení, výrobny cementových směsí apod.)

Zkoušení a revize

čl.251. Po dohotovení se u hromosvodu provede výchozí revize podle ČSN 34 3800, o které se vyhotoví revizní zpráva .

čl.252. Hromosvod se musí pravidelně revidovat ve lhůtách stanovených v ČSN 34 3800 a po zjištěném blesku.

Závady na zařízení hromosvodu, zjištěné při jeho revizi, se odstraní ve lhůtách stanovených ve zprávě o revizi.

Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny.

*) - Platí pro ochranné prostory, které nehraničí se žádným prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu.

Jak vzniká hromosvodní soustava?

Před realizací hromosvodu je potřebné se rozhodnout, z jakého materiálu bude soustava zhotovena. Jedním z hlavních argumentů pro rozhodování je použití klempířských prvků. To znamená, že při použití měděných klempířských prvků, by i hromosvodní soustava měla být provedena z měděného materiálu a při použití titanzinkových plechů bychom doporučovali kombinaci nerezových podpěr vedení a slitiny hliníkového vodiče. Po tomto rozhodnutí zpracujeme na přání zákazníka cenovou kalkulaci celé zakázky.

Při výstavbě nového objektu je nutností již v počátku provést uložení základového zemniče do připravených základových pasů nebo základové desky. Při tomto je zapotřebí plně respektovat požadavky ČSN 33 2000-5-54 a ČSN 34 1390 ( provést protikorozní ochranu svorek a antikorozní ochranu přívodu k zemniči ). Po takto zhotoveném uzemnění je možné zabetonovat základy.

Před pokládkou střešní krytiny je potřebná konzultace mezi hromosvodářskou a pokrývačskou firmou ohledně upevnění podpěr vedení do plochy a na hřebeny střechy. Do krytin jako jsou Bramac, KM Beta, taška Tondach se podpěry montují až po položení těchto krytin, ale do střech z Beronitu, šindele a břidlice je velice nutná spolupráce mezi jednotlivými firmami.

Po dokončení střechy je již možné úplně dokončit celou hromosvodní soustavu v případě, že si zákazník přeje provést svodové vedení podle ČSN 34 1390 čl. 74, t.j. skryté svody – je vedení uloženo v ochranné trubce pod omítkou a zkušební svorky jsou uloženy v krabicích zapuštěných ve zdi nebo uložených do krabice pod úrovní terénu .

Má-li být svodové vedení uloženo na podpěrách na povrchu, je potřeba aby byla dokončena fasáda objektu. Do této budou poté upevněny podpěry pomocí hmoždinek a uložen svodový vodič.

Po dokončení celé hromosvodní soustavy bude předáno cenové vyúčtování a výchozí revize o hromosvodu.

Povinnost organizací (soukromých i státních) v České republice ve vztahu k bezpečnosti a provozuschopnosti elektrických zařízení.

Při určování odpovědnosti všech subjektů na území ČR se vychází ze „Zákoníku práce“, tj. zákon č. 65/1965 Sb,/2001,ve znění zákona č. 451/1992 Sb. Zde se v „Hlavě páté“ §§ 132, 133, 134 uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví a plnit další úkoly stanovené právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci jako nedílnou součást preventivní údržby; plnění těchto úkolů zaměstnavatel zajišťuje podle potřeby kvalifikovanými osobami.

Z tohoto základního právního dokumentu vychází další přepisy, jenž zpřesňují a konkrétně určují způsoby, termíny a rozsahy jednotlivých revizí a kontrol. V oboru elektrotechniky je to zejména vyhl. č. 48/82 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Zde v se § 194 až 199 uvádí, jak musí být elektrické zařízení provedeno, aby neohrožovalo bezpečnost a zdraví.

  Dále se při určování bezpečnosti a provozuschopnosti elektrických zařízení vychází ze souboru Českých norem, jenž jsou harmonizovány s evropskými normami.

ČSN 33 2000-1 – oddíl 131, čl. 131.1 – požadavky na zajištění bezpečnosti osob, hospodářských zvířat a majetku v případě ohrožení nebo poškození, k nimž by mohlo při obvyklém užívání elektrických instalací, rozvodů a dalších zařízení dojít.

ČSN 33 1500/90 – základní norma pro provádění revizí elektrických zařízení a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. V čl. 3.1 se uvádí, že „Provozovaná elektrická zařízení musí být pravidelně revidována ve lhůtách stanovených v této normě“. Součástí normy je tabulka č. 1 s lhůtami pravidelných revizí.

ČSN 33 2000-6-61/94 – norma pro tzv. „Výchozí revize“, tj. revize před uvedením elektrického zařízení a hromosvodů do provozu.

ČSN 33 1530 (EN 60076-17) – norma pro revize a preventivní údržbu nevýbušných elektrických zařízení (jiných než důlních)

ČSN 34 3100 – základní předpis pro obsluhu a práci na el. zařízeních

ČSN 33 1600, ČSN 33 1610 – revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání.